Disciplinarita

• Co je monodisciplinarita
• Co je polydisciplinarita
• Co je post-disciplinarita
• Co je antidisciplinarita

Odbornictvo se obecně dělí na dvě skupiny — ti, co se věnují jen jednomu oboru, a ti, co se věnují více než jednomu oboru. Monodisciplinarita a polydisciplinarita.

Co je monodisciplinarita

Běžná představa o typických „odbornících“ — tedy lidech, kteří se specializují výhradně na jeden obor — se označuje jako „monodisciplinarita“, v překladu „jedna disciplína“.

Co je polydisciplinarita

Pro aktivní využívání znalostí z více oborů jsme s Leou vymysleli umbrella term „polydisciplinarita“, v překladu „mnoho disciplín“.

To dál rozdělím takto:

• Multidisciplinarita je vícero vedlejších oborů jednostranně podporující jeden hlavní obor.
• Pluridisciplinarita je forma multidisciplinarity, je to vícero vedlejších oborů, který oboustranně podporují jeden hlavní obor.
• Interdisciplinarita je jeden hlavní a vícero podpůrných oborů, který se navzájem oboustranně obohacují.
• Crossdisciplinarita je forma interdisciplinarity, spojuje a kombinuje napříč obory, ale poznatky neslučuje.
• Transdisciplinarita slučování poznatků napříč obory, dělení na hlavní a vedlejší obory je smazané.

But wait, there is more! Existují totiž další, nový přístupy k disciplinaritě.

Co je post-disciplinarita

Post-disciplinární přístupy uznávají existenci disciplinárního modelu, ale překročují jeho hranice. Zaměřují se na spolupráci, syntézu a integraci mezi disciplínami s cílem řešit složitý problémy nebo otázky, který nejde řešit pouze v rámci jedný disciplíny. Post-disciplinární přístupy můžou zahrnovat inter-/transdisciplinární metody, stejně jako kritický zpochybňování limitů disciplinárního poznání. Důraz je kladen na zkoumání nových způsobů myšlení a práce, který překračují tradiční disciplinární hranice.

Co je antidisciplinarita

Antidisciplinarita je teze, že tradiční dělení je v současným propojeným světě přežitek. Radikálně se vymezuje vůči konceptu disciplín tím, že existuje mimo tenhle systém. Zpochybňuje a odmítá samotný koncept disciplín, prosazuje úplný opuštění disciplinárního myšlení a praktik, a snaží se vytvořit nový formy poznání a praxe. Antidisciplinární přístupy často kladou důraz na kreativitu, inovaci a experimentaci před dodržováním disciplinárních norem nebo metod. Můžou zahrnovat půjčování myšlenek a metod z různých oblastí bez vázání se na disciplinární omezení, což vede k hybridním nebo nekonvenčním přístupům k tvorbě, poznání, a k řešení problémů.