- Naprosto zbytečný úvod do kontextu
- Shit’s gettin’ real
- You gotta love the process
- Na co jsem přišel a co mi to dalo?
- Závěr
Naprosto zbytečný úvod do kontextu
Druhýho července 2019 jsem se rozhodl, že budu 30 dnů přidávat každý den jedno logo. Nejdřív jsem přidával upravené věci ze šuplíku. Poslední použitelnou věc jsem z něj vytáhl zhruba v půlce projektu. Teprve tehdy jsem začal dělat úplně nová loga. Přestože jsem občas vynechal, challenge jsem nakonec zdárně dotáhl do konce 14. srpna. Skvělý pocit měl lehce hořkou pachuť. Výzvu jsem nezvládl. Ne podle svých představ.
Očekával jsem, že mi výzva pomůže získat nějaké followers a likes. Což se úplně nepovedlo. Ve výsledku mi to kromě dočasného boostu disciplíny nic moc extra nedalo.
Zpětně se není čemu divit, ale o tom až později.
Uzavřel jsem to a po zbytek roku jsem nad tím moc nepřemýšlel.
Shit’s gettin’ real
Začátkem ledna jsem viděl video 23 Year Old Designer Gets Job From Posting Daily On Instagram. Roye i jeho práci jsem už nějakou dobu sledoval, takže mě to docela motivovalo.
Zamyslel jsem se, co bych mohl dělat. Něco, co je zajímavé, ne extrémně náročné na skills a časově zvládnutelné. Tohle byl skvělý krok, protože — ať už jde o jakoukoliv část života — je potřeba vystavovat se výzvám, které můžeme reálně zvládnout. Pracovat s optimální zátěži. Když je něco moc těžké nebo naopak moc lehké, velmi rychle přichází demotivace, deprese a vyhoření.
U své první 30 day logo challenge jsem měl špatný mindset a ukousl jsem si příliš velké sousto. Vytvořit bez přípravy zajímavé a originální logo během zhruba 2 hodin čistého času je zkrátka až moc.
Rozhodl jsem se, že zkusím dělat covery. Skvělá syntéza umění a designu, s kterou mám zkušenosti. Nemusím se držet objektivních měřítek a technických požadavků. Stačí mi jen můj vlastní vkus, mé schopnosti a chuť obojí sofistikovat. Celkem optimální zátěž.
V průběhu týdne jsem se na své staré covery podíval současnou optikou a vyladil je, takže jsem měl pár v zásobě. V mezičase jsem tvořil nové a dal si deep dive do světa IG marketingu a přidávání contentu. Už předtím jsem používal hashtagy, ale tentokrát jsem to promyslel a šel na to analyticky.
You gotta love the process
V opačném případě si budeš chtít hned druhý den prostřelit hlavu, protože do čeho jsem se to, do hajzlu, zase navrtal?
Byly chvíle, kdy byl můj tvůrčí proces docela monotónní. Vzít fotku, hodit na ni texturu, přes to hodit další fotku, přidat text, nějaký efekty, tadá, hotovo. Nebylo to bůhvíjak kreativní, ale byla to určitá forma mindfulness meditace. Dobrý trénink, jak se dostat do flow. A to mě bavilo.
A pak tu byly covery, kvůli kterým jsem zkoušel věci, co jsem předtím nikdy nedělal. Long exposure portrét, hraní si s 3D objekty, generování fraktálů, různé deformace písma, tvorba vlastních mockupů… O všechny tyhle zkušenosti jsem teď bohatší a je to fajn pocit.
S většinou coverů jsem si mohl hrát různě v průběhu dne. Občas jsem ale přišel domů ve 23.40 a teprv jsem začal tvořit. Patnáct minut na cover ti možná přijde, jakože jsem to zákonitě musel odfláknout. Já ten pocit nemám. Myslím si, že kdyby ses pokusil tipnout, který cover jsem udělal za 15 a který za 2, tak by ses mýlil v 90 % případů. Občas je blbost připisovat větší váhu práci, která ti zabrala delší čas. Mnohem lepší měřítko než čas je to, jak daná věc funguje a jak jsi s ní spokojený. V toxickém vztahu taky nevydržíš, protože jste spolu už celý tři roky a tak by byla škoda to teď ukončovat.
Spousta umělců v sobě řeší otázku stylu — jak si vytvořit vlastní, jak přestat imitovat a jestli je dobře, že svůj styl mají nebo nemají. Když jsem do téhle výzvy skočil, neměl jsem žádný styl. A doteď ho nemám. Nemyslím si, že je to pro mě špatně, protože můj styl je neustálá změna. Chápu, že pro někoho je absence stylu problém a chce mít svůj vlastní osobitý, ale to přijde časem a fakt není kam spěchat. Lidi, co mají svůj styl, se k němu prokreslili během spousty let. Mají náskok, který nemůžeš běžným tempem dohnat za tři roky tím, že je budeš jen imitovat.
Na co jsem přišel a co mi to dalo?
Přišel jsem na to, že s trochou plánování a disciplíny není zas tak těžké tvořit a přidávat každý den. Těžké je udržet si vnitřní motivaci a stimulaci. Hodně těžké je vyřešit v sobě očekávání — vnitřní (chci udělat xy coverů) i vnější (chci mít xy lajků) — a neměnit je za pochodu.
Zvedl jsem si sebevědomí a víru ve vlastní schopnosti a skills. Zároveň jsem se naučil spoustu nových a zajímavých technik. Když se teď ohlédnu, dalo mi to i spoustu indicií k tomu, jak přistupovat k práci a co bych měl změnit.
V průběhu celé challenge se mi ozvalo celkem 19 lidí, z toho vyšlo 10 zakázek — 8 singlů a 2 EP. Většinou šlo jen o úpravu už vytvořených coverů, 3 covery jsem fotil a 1 dělal custom. Dohromady jsem si vydělal asi $400, což mi v průběhu první vlny korony pomohlo přežít. Dovedu si představit, že s trochou snahy bych mohl vydělat být i víc.
Když už jsem u těch peněz — jestli budeš někdy přemýšlet, kolik si za něco vzít, zkus vzít v potaz nejen hodnotu svého času, ale i hodnotu projektu. Například cover pro single, který vyprodukovat stojí 2–20 tisíc, nemůže stát stejně, jako cover pro album, kde začínáme na 150 tisících. A zrovna cover alba je fakt důležitá věc.
Covery jsem sice dělal jen sám pro sebe, ale to je úplně jedno, protože to vůbec neznamená, že je budu dávat lidem zadarmo nebo že bych měl. Pořád je to moje tvorba. V průběhu výzvy jsem si vzpomněl na takovou zásadu, kterou jsem slyšel od Chrise Do z TheFutur — pokud ti tři klienti po sobě tvoji cenovku odkývají, je čas zdražit.
Já se postupně dostal na tuhle hladinu. Přijde mi to jako celkem příjemná, adekvátní cena za moji práci. Nechci dělat desítky coverů ročně za $15, chci udělat pár pořádných za $500. Teď. Za rok je budu dělat za $750.
Instagram je sociální síť a bez budování vztahů to prostě nepůjde. Nemusíš pro to ale dělat nějaké šaškárny. Stačí interagovat s obsahem lidí, který tě baví. Psát opravdové komentáře, ptát se v DMs, sdílet, lajkovat, tagovat… Dobrý krok je vyhmátnout si různé stránky, které by mohly sdílet obsah, který tvoříš. Některé tyhle stránky mají chatové skupiny (ať už na IG nebo na Discordu), což je další super místo, kam můžeš nasdílet svoji tvorbu a propojit se s komunitou.
A teď nejpalčivější otázka — vyplácí se sdílet každý den? Záleží. Pokud jde jen o sdílení, pak je to jedno. Sdílej jak chceš. Pokud ti jde o čísla, tak bych řekl, že je to spíš na škodu. Vzhledem k tomu, jak fungují IG algoritmy, je lepší postovat 1 vysoce kvalitní věc za 3–7 dnů, než lehce nadprůměrnou tvorbu každý den.
Závěr
Co teď? To je dobrá otázka. Kdybych se měl do podobné výzvy pustit znova — a jakože v budoucnu možná pustím — předcházela by tomu několikatýdenní příprava. Vytvořil bych si moodboard, načerpal a zapsal nápady, našel konkrétní věci, které bych chtěl vyzkoušet, a tvůrce, kterými bych se chtěl inspirovat. Víc bych se zamyslel nad automatizací exportu a nahrávání na IG. Uvažoval bych mnohem víc do budoucna, minimálně měsíc dopředu. Nezačal bych bez toho, aniž bych měl hotových 30 startovních coverů. Pokusil bych se být víc aktivní v komunitě a vracet jí to, co jsem díky ní získal.