Krátký úvod

Skrz různé internetové králičí nory jsem se dostal k videu s názvem „Shooting a Video with a World War 1 Lens (100 years old)“. Už podle názvu jsem věděl, že bude super. Snímek z videa natočené na 100 let starý objektiv

Proč? Analogové objektivy jsou jako zjevení v době technicky dokonalých a až sterilně působících fotek bez soudkové deformace, chromatické aberace a s ostrostí přes celé sklo. Mají zcela odlišné podání barev, vlastní specifickou deformaci a lom světla. To ve Photoshopu prostě nenapodobíš.

Hned jsem chtěl vědět o těchhle objektivech co nejvíc. Jedno jméno se v té záplavě článků a videí začalo až moc často opakovat. Helios 44–2, který je díky svému unikátnímu způsobu rozmazání světel a předmětů v pozadí přezdívaný „bokeh monster“. Vyráběn v Rusku koncem 50. let. Lehký, malý, bytelný. Vyroben z kovu, zušlechtěn časem. Mohl s ním klidně fotit tvůj praděda.

Co díky tomu vzniklo?

Projekt Quickshots

Vyfotit, upravit, nahrát. Během 10 minut.

Třicátýho června jsem pořídil objektiv Helios 44–2. Hned ten den jsem na něj začal fotit. Byl jsem nadšený hned ze dvou důvodů. Za prvé jsem neměl nikdy možnost fotit na pevné sklo. Když už, rozhodně nemělo clonu f/2.0. Díky ní teď můžu kouzlit takové fotky, jaké jsem vždycky chtěl. Za druhé má naprosto nádherný a velmi neobyčejný bokeh, kterému se současné objektivy nemůžou ani zdaleka přiblížit.

Od začátku do konce července jsem ho tahal všude s sebou a každý den jsem něco vyfotil. To se mi nestalo snad od doby, kdy jsem v roce 2014 dostal svůj první foťák. Za ten celý měsíc jsem nafotil 77 fotek.

Vyzkoušel jsem si fotit každý den a zároveň jsem otestoval mobilní workflow. Vyfotit fotku, poslat ji do mobilu, nahrát do Lightroomu, upravit, exportovat, nahrát na Instagram Stories.

Co jsem díky Quickshots zjistil?

Zjistil jsem, že když upravuju fotky na počítači, víc koukám na čísla. Na mobilu jedu čistě podle pocitů.

Úprava fotek na mobilu mi taky přijde mnohem intuitivnější. Naimportuju jen ty nejlepší fotky a rovnou je upravím. Edit jedné fotky nezabere dýl jak 10 minut. Obrovská výhoda mobilního editu při práci je ta, že fotky můžu nahrát na cloud a komukoliv poslat. Kdokoliv, kdo má odkaz, se na to může podívat a klidně rovnou hodit na IG. Žádný čekání až přijdu domů a sednu k tomu.

Zároveň jsem zjistil, jak je fajn mít dva různé objektivy. Starý analogový na pocitovky a portréty, zoomovací 28–70 na cokoliv, co potřebuju mít zachycené rychle a precizně — třeba na koncerty, reportáže a všude tam, kde by byla nezvyklá charakteristika objektivu rušivá.

Co jsem díky Quickshots získal?

Zjistil jsem, že nepotřebuju fotit technicky precizní fotky. Potřebuju fotit fotky, který se líbí mně. Přestal jsem se hnát za dokonalostí. Dokonalost je v nedokonalosti1 a té jsem teď otevřený.

Focení s analogovým objektivem mě donutilo ne jenom zpomalit, ale úplně zastavit. Počkat ještě 3 minuty na to, až kolem projede šalina, protože bez ní by ten záběr byl tak nějak prázdný. Počkat na správnou konstelaci a jednou zmáčknout spoušť. Většinou není potřeba ji mačkat víckrát. Stejně je první fotka nejlepší.

Jak to může začít u tebe

Fáze 1. — Příprava

Měl bys mít o technice povědomí. Usnadní ti to rozhodování, budeš vědět, co máš čekat a zároveň tě nikdo nenapálí mylnými informacemi.

Technický požadavky jsou jasný — světelnost, ohnisko a váha. Kromě typu závitu není co víc řešit.

Přichází podstatná otázka — jaký fotky mi ten objektiv pomůže vyfotit? U mě většinou tahle fáze probíhá tak, že se mrknu na různé bazary a každé zajímavější sklo si ihned googlím.

Osvědčil se mi Flickr, na kterém se dají hledat fotky z konkrétního objektivu a dokonce i z konkrétního foťáku. Takže pokud máš nějaký běžný model, rovnou se můžeš podívat, jak by ty fotky mohly vypadat.

YouTube je taky užitečný. Focení na analogový objektivy zažívá boom, takže skoro na každý je už natočená nějaká video recenze.

Nezapomeň, že analogový objektivy v sobě nemají žádnou elektroniku. Bez focus peakingu nebo focus magnifieru to bude docela bolet. Připrav se na to.

Fáze 2. — Nákup

Možností je spousta. Vzácnější objektivy koupíš na eBayi, běžné na Aukru, mně se osvědčily fotobazary. Nejlepší jsou kamenný fotobazary, kde si můžeš objektiv prohlédnout a rovnou vyzkoušet.

Dej si při nákupu pozor na detaily — třeba na to, jak jsou promazaný lamely clony. Jestli málo, kruh ovládání clony bude nepříjemně cvakat. Jestli hodně, olej po cloně steče a ušpiní objektiv. Pokud chceš natáčet videa, zaostřování a clonu bys měl mít co nejvíc plynulou, ne cvakavou.

Fáze 3. — Just shoot!

Tady přichází sranda. S objektivem se musíš sžít. Musíš si zvyknout na manuální ostření a ovládání tak nějak všeho, co za tebe jinak dělala elektronika.

Objektiv má vliv na podání barev i na celkový dojem fotky. Pokud chceš tenhle retro feeling podpořit, mrkni na nějaké dobové snímky. Barvy ovlivňoval hlavně film, na který se fotilo — to se dá napodobit. Zkus prozkoumat různé možnosti editu. Možná zjistíš, že ti víc sedne upravovat fotky trochu jinak, než jak jsi je upravoval doposud. Tohle a neobvyklá charakteristika ti může pomoct k tomu, aby sis vytvořil svoji vlastní, velmi osobitou estetiku.


Poznámky pod čarou

  1. Samozřejmě, že pro to mají Japonci pojmenování — modří už vědí, jde o Wabi-sabi ↑ zpátky

Starší článek

Jak se přichází o sny

Novější článek

100 dnů, 100 coverů