Název

Beru 5 prášků každý ráno

Číslo

14

Appetizer

Protože protože chci. Tohle Behind the Screens je o jídle, suplementech a biohackingu.

Vyšlo

2024/01

12.01.2024

Rychlý úvod

V roce 2018 jsem pracoval na Konferenci Glorious. Díky ní jsem objevil Víta Haratka a poprvé jsem se setkal s pojmem „biohacking“. Kdo zná podcast Brain We Are, ví, že tohle téma se zabývá zlepšením kvality lidského života skrz měření různých indikátorů (třeba obsah vitamínů, kyslíku a cukru v krvi, krevní tlak a tep, spánkový režim, kvalita spánku a REM fáze, zažívání a typ stolice [jo, doslova se řeší hovna], záznam fyzické aktivity, psychickýho a emočního stavu a třeba i váhy a objemu svalové hmoty). Tehdy se to na chvíli objevilo v mým hledáčku, ale rychle se to zase vzdálilo, protože jsem neměl prostor se tomu víc věnovat. Tušil jsem, že to má co dočinění s pravidleným spánkem a kvalitním jídlem, ale s obojím mám odjakživa docela zásadní problémy. A měnit způsob svýho běžnýho fungování bylo nad moje síly.

Tři roky si píšu deník

V dubnu 2022 se ke tohle téma vrátilo. Tehdy jsem si už dva roky vedl deník, do kterého jsem si kromě každodenních událostí zaznamenával třeba počet vykouřených cigaret denně, kolik jsem spal hodin, kolik kroků jsem udělal a kolik kilometrů jsem ušel i různé jiné, eh, fyzické aktivity. Pak jsem si zaznamenával co jsem každý den snědl, to abych zjistil, kolik jídel denně v průměru sním a hlavně co mi způsobuje pálení žáhy. To se mi doteď nepodařilo úplně rozklíčovat. Pak jsem si pomocí sedmistupňový škály měřil i náladu. S psaním deníku jsem začal 25. března, za největšího covidu a z 281 zápisů mám 232 — nějaký den jsem vynechal a v říjnu jsem si nezapsal nic. Náročnější měsíc. Kromě konkrétních aktivit ale díky chytrýmu náramku (tehdy jsem používal Xiaomi Mi Band) mám určitá data, takže dokážu dost věcí odvodit. Díky psaní deníku jsem v roce 2020 zjistil, že spím v průměru 7,5 hodiny, denně si dám 6,7 cigaret a ujdu 3,3 kilometrů (byl covid, někam chodit moc nemělo smysl). U počítače jsem strávil průměrně 8 hodin a 42 minut, na mobilu 4 hodiny a 12 minut.

Vyzbrojen těmahle vědomostma jsem si dal deep dive do světa biohackingu a konceptu quantified self (sebe-sledování pomocí technologií, v podstatě to, co jsem už dělal s deníkem a náramkem). Můj deník prošel migrací z One Note do Obsidianu, ve kterém jsem propojoval různé koncepty. Inspirován svojí debatou s Vítem Haratkem z roku 2019 jsem si začal vytvářet svoji osobní wikipedii, znalostní databázi myšlenek, událostí a osobních metrik.

Úryvek z konverzace s Vítem:

V: Já se systematicky snažím mít overlap co největší. Začal jsem s programováním, programoval jsem hry, pro ně AI, fyziku a rendering věcí, začal jsem řešit grafiku, 2D, 3D, animace, video, typografii, produktový design, design UI, fashion, architekturu, marketing, práci s lidma, psychologii, filosofii, management, ekonomiku, sporty a cvičení, lidskou fyziologii, biohacking, a ze zvědavosti pak dále fyziku, kosmologii, fyziku částic… a pořád se to rozšiřuje a je to fun — i obory, které spolu třeba vůbec na první pohled nesouvisí, můžou nabídnout zajímavé insights a inspiraci. A jednoho dne pomoct s tím, co řešíš/tvoříš. Jen si v tom učení udělej nějaký systém, ať v tom není guláš — doporučuju všechny nové znalosti zapisovat někde na počítači, abys pak rychle jen nahlídnul a řekneš si AHA!, takhle to je, takhle jsem se o tom učil/dělal to — a ty vědomostí se ti zase naloaduji.

Když jsem pak po třech letech Vítovi napsal, že jsem to začal realizovat a že tohle semínko, které mi zasel do mysli, začalo rašit a růst, napsal mi:

V: To je perfektní update!!! Mám moc radost, že přicházíš na tyhle zcela esenciálni věci!! Obsidian samozřejmě znám! Chvíli jsem používal — a přešel ještě k něčemu trošku silnějšímu: Roam Research. Je to nejdůležitější program na mém počítači — nekecám :) Mám v tom už celkem slušnou knowledge base o všem možném. Já normálně nemám tak silnou paměť — a právě poctivý zapisování a uchovávání všeho, co jsem se naučil, mi nesmírně pomohlo se posunout a nezůstat na místě. Jestli neznáš, tak se koukni na věci jako Zettelkasten, Evergreen Notes, Tiago Forte — jak si dělat efektivně zápisky. Nebo doporučuju na Youtube kouknout na nějaké videa Aliho Abdala, který tyhle softwary pro lepší produktivitu a zápisky občas rozebírá.

Od Marťánků k vitamínům pro vrcholové sportovce

Zpátky na strom. Duben 2022. Prokousávám se videama od Andrew Hubermana, zapisuju si nové poznámky, propojuju myšlenky a koncepty. Začínám experimentovat s přerušovaným půstem (takže jsem akorát dal tomu, co jsem doteď dělal, nějaký název a časový mantinel) a s uživáním suplementů. Poprvý v životě jsem pravidelně bral nějaký multivitamín, když nepočítám Marťánky v dětství. Šlo o Bion 3 s probiotickými kulturami. V rámci researche jsem zjistil, že většina multivitamínů na trhu jsou jen předražené kapsle se stopovým množstvím toho, co pro sebe potřebuju. Bion 3 z toho vyšel cenově nejlíp, ale svého favorita jsem pak našel, užívám ho doteď a nemám v plánu to měnit.

Tady je důležitý říct, že jakákoliv pravidelná aktivita — a hlavně ta, kterou dělám sám pro sebe a nemám nějakou externí zodpovědnost — mi kvůli/díky ADHD dělá problémy. Nicméně těch 30 tablet Bionu za měsíc fakt zmizelo, takže jsem si ověřil, že nějaké pravidelnosti jsem schopný. Pravděpodobně když jde o kombinaci novoty, zdraví a když aktivně předcházím tomu, abych nezapomněl — zkusil jsem si vytvořit nový ranní zvyk (kafe, cigárko, zuby, tablety, oblíct a ven), nebo jsem si tu lahvičku s pills občas strčil do boty, abych při odchodu z domu fakt nezapomněl, ale nejvíc se ověřilo si to ráno nadávkovat do malé krabičky od krému a nosit to všude s sebou. Dalších 30 tablet jsem papal měsíc a kousek, takže tam jsem měl nějaké výpadky, ale to se prostě děje.

Musím říct, že jsem okamžitě necítil žádné dramatické změny, ale minimálně zažívání a trávení šlo nahoru. Postupem času jsem začal pozorovat, že se mi vlastně docela dobře přemýšlí, ale to vždycky může být kombinací různých jiných faktorů, takže těžko říct. Lepší je nad braním vitamínů přemýšlet tak, že to člověk dělá pro sebe, stejně jako pije vodu a jí jídlo, než že by to bylo pro nějaký znatelný efekt. Což se těžko přijímá člověku, který je zvyklý, že po požití nějaké látky přichází nějaké účinky.

Proč?

Moje tušení, že biohacking je hodně o vyvážené stravě, bylo správné. Problém je, když do mixu hodím celkový problém s (pravidelným) příjmem potravy, ADHD a hlavně to, že abych se dostal na optimální hodnoty látek, které pomáhají s kognitivními funkcemi, musel bych denně uvařit a sníst asi tři kila čerstvýho lososa, tři hlávky zelí a deset vajec. To není úplně udržitelný. Proto jsem se rozhodl všechny pro mě důležité látky suplementovat, abych měl pak možnost se svobodně rozhodnout, jestli a co budu jíst. Nemůžu se a nechci se nutit do jídla, protože „muset“ na mě jako motivace nefunguje, a už rozhodně nechci/nemůžu jíst z donucení něco konkrétního.

Docela se mi potvrzuje, že pokud moje tělo něco potřebuje, tak si o to samo řekne. Často cítím chuť na hodně slané věci, což to je pro mě signál, že mi chybí sůl a jiné elektrolyty. Občas mám hroznou chuť na sýry a salámy, což zase signalizuje třeba nedostatek tuku v potravě. Pokrytí základních potřeb mi pomáhá se na tyhle signály líp soustředit.

Cpu do sebe chemii? Jo. Ale do téhle debaty bych se radši nepouštěl, protože co je vlastně „chemie“ v potravinách? Jsou to všechny uměle/v laboratoři vytvořené věci? Jsou to různá aditiva v potravinách? Věci bez přidaného cukru, s náhražkama jako aspartam, sacharin nebo sukralóza, se nám jeví jako zdravější, protože jsou dietní a bez toho tak hrozně nenáviděného cukru, ve skutečnosti tyhle tři jmenovaný sloučeniny v přírodě volně neexistují. Aditiva/„éčka“ v potravinách, jako E500 (uhličitan sodný), E300 (kyselina askorbová), E170 (uhličitan vápenatý), E304 (Askorbylpalmitát), tokoferol, E508 (chlorid sodný) nebo E202 (sorbát draselný), zní dost děsivě, ale ve skutečnosti je to jen jedlá soda, vitamín C, křída a vápník, vitamín E a kuchyňská sůl.

Nebylo by lepší jíst nezpracované potraviny v jejich čisté podobě? Jo, ale jsme zpátky u tří kil lososa denně a toho, že všechno je stejně nějakým způsobem zpracované, a koupit si pozemek, kde to budu pěstovat a chovat, nic moc nevyřeší, protože různé chemikálie jsou jak v zemi, tak ve vodě i ve vzduchu. Takže je to vlastně naopak — místo toho, abych jedl něco, o čem moc nevím, odkud je, si radši dám něco z „laboratoře“, protože si můžu být jistej, že to je čistý. Tady mě napadá zajímavá paralela k drogám, ale do toho se dneska pouštět fakt nebudu.

Co jsem od toho čekal?

Díky tomu, že jsem strávením desítky hodin výzkumem od stolu — což je mimochodem naprosto legitimní výzkumná metoda, jak jsem zjistil —, jsem měl docela jasnou představu, co by se mnou měly různé látky dělat a co je tímhle způsobem dosažitelným cílem. Zlepšení kognitivních schopností — přemýšlení, učení se a paměť —, zlepšení kvality spánku a nálady, snížení stresové zátěže na organismus a celkové posílení organismu, imunity a zažívání. Lidově řečeno, už mě sraly příznaky ADHD, tak jsem je chtěl vyřešit po svý ose.

Tady je prostor na studie a na efekty různých množství látek na kognitivní schopnosti.

Co mi to dalo?

Nebylo to hned, tu změnu člověk necítí, ale když se ohlídnu, tak to k mému překvapení fakt fungovalo. Třeba od ledna do července 2023 jsem bral pravidelně mix různých látek a ačkoliv jsem měl docela dost náročné období, zvládl jsem ho v podstatě bez újmy. Od července do konce září jsem vysadil a oh boy… Cítil jsem, jak se vracím zpátky do formy jednobuněčného organizmu, jak devolvuju do podoby, kterou jsem zapomněl, jak moc nesnáším a která mi psychicky dělá špatně. Na začátku října jsem zase začal „sypat“ a cítím se mnohem líp.

Hlavně jsem zjistil, že můj problém s ADHD není ten, že se nedokážu přinutit, abych dělal věci, co normální lidi dělají/který mě nebaví, ale že v první řadě vůbec cítím, že bych je já dělat měl/že bych se do nich měl nutit. Můj problém je, že si občas nedokážu ihned přiznat a zvědomit, jestli mě nějaká aktivita bude bavit, protože mě spíš nadchne ta představa, že by mě to bavilo, než nudná realita toho, že to vlastně bude opruz in the long run. A já rád žiju v barevným světě zajímavých věcí, ve kterým i ta nejnudnější aktivita přináší extatické pocity.

Čím víc jsem si zjišťoval, jak spolu jednotlivé látky fungují, tím víc mě překvapovalo, jak neskutečně provázaný ten celý systém je. A tím víc mě překvapovala naprostá neschopnost českýho vzdělávacího systému předat tyhle zajímavé a klíčové informace dál. Tři jídla denně, snídaně je nejdůležitější jídlo dne, potravinová pyramida, která nás tlačí do nadměrné spotřeby sacharidů a minimalizuje příjem tuků a proteinů, což vede k obezitě a problémům se srdcem? Kdy konečně přestaneme papouškovat americkou korporátní propagandu? Díky tomu, jak jsou jednotlivé živiny spolu propojené a jak se ovlivňují, bylo docela jednoduchý přijít s protokolem toho, na co se zaměřit, čeho můžu mít nedostatek a co mi může pomoct.

Jak vypadá můj denní protokol?

Doteď to bylo all fun and games, ale teď budu chvilku vážný. Rozebírám tady látky, které sice nejsou známý tím, že by byly zdraví nebezpečný, jejich neinformovaná konzumace ale může vést až k vážným zdravotním problémům. Zároveň nejsem odborný pracovník v oblasti biologie, lidské fyziologie, nutričních a metabolických věd, nejsem ani lékařský nebo nelékařský pracovník — nemám ani hotovu střední, takže jak bych mohl. Opírám se ale o nejnovější studie a medicínské poznatky, na které sem dám odkazy.

Multivitamíny

Studie

Omega 3 nenasycené mastné kyseliny

Studie

Taurin

Studie

GABA

Studie

Hořčík

Studie

Aminokyseliny

Studie

Co bych v budoucnu rád doplnil?

Fosfatildylserin

Studie

Cholin a alfa GPC

Studie

Kreatin

Studie

Starší článek

Kreativita, originalita a rap

Novější článek

Bezčasí, který mění život